Více z historie

MF DNES a historie od 1.9.1990

Deník MF DNES prodělal po pádu komunismu vcelku zásadní změny své podoby. Lze je pozorovat na následujících titulních stranách, které informují o velkých událostech i kauzách, které MF DNES odhalila a které bezpochyby ovlivnily následující dění. V titulních stranách MF DNES se promítá historie České republiky.

Titulní strana informuje o výsledcích <strong>prvních svobodných voleb</strong> po obnovení demokracie v Československu, které se konaly v červnu 1990.

Titulní strana zaznamenává překvapivý výsledek sněmovních voleb v roce 2010, který otřásl českou politickou scénou – vedl například k odchodu Jiřího Paroubka z čela ČSSD a Ivana Langera z vedení ODS.

V listopadu 2008 zvolili Američané prezidentem poprvé v dějinách muže černé pleti Baracka Obamu. Šlo skutečně o historickou událost – ještě půl století před tím museli Afroameričané bojovat za rasovou rovnoprávnost. Redakce připravovala tuto stránku v době, kdy se ještě nevědělo, jak volby dopadnou – výsledky byly kvůli časovému posunu zveřejněny až hluboko po půlnoci středoevropského času.

V září 2008 zveřejnila MF DNES záznamy policejních odposlechů ze spisu Krakatice, které dosvědčovaly, že významný politik ODS a ministr vnitra Ivan Langer loboval začátkem století pro mocného podnikatele, který současně úzce spolupracoval s kmotrem pražského podsvětí Františkem Mrázkem. Ačkoli Langer nemusel o vazbách na podsvětí vědět, podnikatel a kmotr o něm a jeho pomoci často hovořili, říkali mu “Íčko”. Pár týdnů po zveřejnění tohoto příběhu přijala sněmovna nechvalně známý náhubkový zákon.

Ještě v létě 2005 se zdálo, že Občanská demokratická strana je - po mnoha letech vlády sociální demokracie - na cestě k jasnému volebnímu vítězství. Nový předseda vlády a šéf ČSSD Jiří Paroubek však překvapil a z volební kampaně udělal napínavý souboj. <strong>Volby v červnu 2006 skončily bezprecedentní remízou</strong>. Socialisté spolu s komunisty měli 100 hlasů, takže nebyli schopni sestavit vládu, strany pravého středu a zelení měli také 100 hlasů.

V lednu 2005 odhalila MF DNES nesrovnalosti ohledně toho, odkud vzal tehdejší <strong>předseda vlády Stanislav Gross finance na svůj byt</strong> na pražském Barrandově. Deník vypočítal, že si na byt nemohl vydělat ze svého oficiálního platu, který jako politik pobíral. Gross měnil vysvětlení, odkud peníze na bydlení získal, a jeho pozice se stávala stále méně udržitelnou. O několik měsíců později byl nucen rezignovat.

Česká republika se ovšem v té době připravovala na vstup do Evropské unie. V létě 2003 se konalo referendum o vstupu do tohoto klubu bohatých evropských států. Deník MF DNES tehdy vyzval své voliče, aby <strong>hlasovali ANO pro vstup do Evropské unie</strong>. Češi vstoupili do Unie hned následující rok.

V roce 2003 v rámci války proti teroru <strong>zaútočili Američané a jejich spojenci na Irák</strong> ovládaný diktátorem Saddámem Husajnem. Husajn měl za sebou mnoho zločinů, nakonec se ale ukázalo, že nedisponoval žádnými zbraněmi hromadného ničení, což bylo oficiální zdůvodnění války.

Po porážce ODS ve sněmovních volbách roku 2002 to vypadalo, že Václav Klaus v politice končí. Koaliční vláda levého středu a především její nejvýznamnější člen, sociální demokracie, se ovšem nedokázaly dohodnout na společném kandidátovi, který by převzal křeslo po odcházejícím prezidentovi Václavu Havlovi. A tak se <strong>Václav Klaus, tehdy už jen čestný předseda ODS, vrátil</strong> - parlament jej zvolil novou hlavou státu.

Devadesátá léta omezených válek a současně nadějí v lepší svět po pádu komunismu ukončilo symbolicky 11. září 2001. Islámští fanatici unesli civilní letadla plná pasažérů a narazili s nimi do mrakodrapů Světového obchodního centra v New Yorku a do budovy Pentagonu, amerického ministerstva obrany ve Washingtonu DC. Zahynulo několik tisíc lidí a tématem americké i světové politiky se stal '<strong>boj proti (islámskému) terorismu</strong>'.

Krátce po vstupu do NATO v roce 1999 se Češi najednou ocitli v historicky prvním ozbrojeném konfliktu této Aliance. <strong>Letouny NATO zaútočily na Jugoslávii</strong> - důvodem byla snaha zabránit etnickým čistkám a vyhánění kosovských Albánců Srby.

O několik měsíců později přišly předčasné volby, které opět nedopadly tak, jak mnozí předpovídali. Klaus a jeho ODS výrazně a překvapivě zabodovala. Vítězný Miloš Zeman se sice pokusil vytvořit většinovou vládu levého středu, ale pro tento plán nezískal dostatečnou podporu menších stran. Objevil se tedy nový šokující plán: Zeman uzavřel dohodu, tak zvanou <strong>opoziční smlouvu</strong>, se svým, do té doby úhlavním nepřítelem Klausem. Vznikla menšinová sociálnědemokratická vláda tolerovaná občanskými demokraty.

Nestabilní období druhého Klausova (menšinového) kabinetu vyvrcholilo krizí koncem roku 1997. MF DNES zjistila, kdo se skrýval za falešnými sponzory Občanské demokratické strany, a přinesla také zprávy o tajném kontu ODS v cizině. Tyto informace se staly bezprostřední rozbuškou, která způsobila <strong>odchod Václava Klause z premiérského křesla</strong>, pád vlády a rozpad vládnoucí koalice a rozdělení ODS.

V roce 1996 přišly první volby, které dopadly jinak, než se čekalo a předpovídalo. Ačkoli průzkumy i novináři věštili jasné vítězství dosavadní středopravé koalice, <strong>podceňovaná sociální demokracie Miloše Zemana překvapivě zabodovala</strong>. Získala tolik hlasů, že Václav Klaus byl schopen sestavit pouze menšinovou vládu opírající se o podporu 99 hlasů v Poslanecké sněmovně. Opozice tvořená Zemanem, komunisty a Sládkovými republikány měla 101 hlasů.

Tato titulní stránka již má ve svém názvu „DNES“. Pochází z doby, kdy se svobodné <strong>Československo rozpadalo</strong>. V listopadu 1992 schválil parlament tehdejšího společného státu ústavní zákon, který federaci rozpouštěl. Pokojné rozdělení Československa ostře kontrastovalo s krvavým násilím, jež ve východní Evropě provázelo vznik jiných samostatných států.

Více z historie

Jak se vyvíjela MF DNES v posledních dvaceti letech

Naši lidé

Kdo je mimo jiné členem redakce deníku MF DNES